Rozhodující je začít dítěti číst co nejdříve.
Kniha rozvíjí osobnost jakéhokoli věku, ať už je to pár stran leporela nebo robustní román. Na četbu pro nejmenší jsou vhodné říkanky, básničky a rýmovačky, jsou příjemně melodické, rytmické a kladou důraz na opakování. Opakování pomáhá rozvíjet smysl pro jazyk, monotónní rytmus uklidňuje a uspává.
Miminko chce slyšet především maminčin hlas.
Z intonace a barvy hlasu vyzařuje mateřské blízkost a bezpečí. Vznikají tak elementární sociální návyky a skládají se první kamínky do mozaiky sebevědomí. Zapojením všech smyslů miminka se podporuje kognitivní vnímání.
Maminky ukazují prstem na obrázky a pojmenují je.
Když už dítě začíná mluvit, vedou ho k tomu, aby samo ukázalo a řeklo, co je na obrázku.
Obrázky podporují rozšiřování slovní zásoby i fantazie, učí dítě chápat symbolické významy.
Postupně pochopí, že lahvička, kterou drží v ruce a lahvička, která je na obrázku, je ta samá věc.
Když si batole na obrázku vidí kočičku na střeše, vymýšlí, co tam dělá, odkud a kam jde.
Děti každého věku milují příběhy na míru o nich samých, mamince, tatínkovi...
Jednoduché a reálné, tak aby si ho mohly představit.
Též je baví poslouchat vyprávění, která se vztahuje k situaci, v které se momentálně nacházejí.
Není důležité, na jaké kvalitě knih dítě začíná, ale co si bude vybírat samo bez vnějšího ovlivňování.
Důležitost obsahu je vedlejší, rohodující je subjektivní pocit malého čtenáře. Žádný prověřený titul nemá jistou zájmu.
Menší děti se často upnou k jedné pohádce a tu chtějí slyšet stále dokola, až do omrzení.
Mají totiž rády stereotyp. Není důležité pochopení děje, podstatné jsou jiné aspekty vyprávění, melodika a rytmus mluveného slova, zaměří se na detaily.
Knihy formují myšlení, otevírají dítěti nezměrný svět fantazie.
České maminky tohle podceňují. V cizině, např. ve Francii má miminko s narozením založenou knihovničku. Nejprve má jednoduché knihy, ve kterých se učí základním věcem – poznávat tvary, barvy. Později má své oblíbené hrdiny.
Dětská literatura v mnoha evropských zemích reflektuje současný svět a problémy i radosti dětí tohoto světa, je vtipná, objevná, živá.
Dětská kniha učí děti myslet, vnímat, zažívat, chápat základní problémy, vztahy, což je velmi důležité. Dobrá kniha baví děti opakovaně a učí je pozorovat.
Začínáme s kontrastními obrázky, leporely a říkankami.
Je možné číst krátké povídky, pohádky, vyprávěné vymyšlené příběhy „šité na míru“. Ty jsou v jisté fázi pro některé děti a rodiče (zejména tatínky) stravitelnější než čtená pohádka. Knihy pro nejmenší musí být z odolných materiálů, neboť miminka poznávají všemi smysly, vše rády ožužlávají a osahávají.
Neposedné ručičky zabaví interaktivní knížky. Necháváme je obracet stránky a zároveň vedeme k úctě ke knihám.
Mladší předškoláci ocení klasické pohádky, pro starší předškoláky jsou vhodné pohádky čtené na pokračování.
Před dalším čtením proběhne rekapitulace dosavadního děje, aby se dítě zorientovalo. Pohádky vybíráme podle zájmu dítěte - o kočičkách, autech...
Upraveno 14.10. 2022