Již od početí matka s dítětem komunikuje.
Pozorná matka postupně zjišťuje a vnímá, co je děťátku příjemné a co není. Vytváří se vzájemná vazba, která ovlivňuje komunikaci po celý život.
Pozitivní emoce matky k dítěti uspokojují potřeby dítěte a je šťastné.
Narodí se s těmi nejlepšími předpoklady pro život, s pocity, že je milované, chtěné a se sebedůvěrou. Přijímané dítě prožívá bezpečí, neboť vnímá, že se na něj matka těší. Citlivá pozornost, kterou mu matka během prenatálního života věnuje, značně prospívá jeho fyzickému i psychickému vývoji.
Milující prostředí matčina lůna, je též předpoklad pro méně komplikací během těhotenství, lehčí porod, důvěrný vztah, otevřenost a vstřícnost po narození, lepší navazování vztahů, vyšší sebedůvěru, spokojenost a duševní vyrovnanost jedince.
Schopnost mít (se) rád, je do značné míry podmíněna ranými zážitky dítěte ze života před narozením.
Odmítnutí matkou má pro dítě degradující vliv.
Dítě přichází na svět s pocity strachu a viny. Cítí, že není vítané a chtěné.
Vyroste z něj ustrašený a nesmělý člověk, který má nízké sebevědomí a nemůže nalézt společenskou jistotu. Má problém s navazováním nebo udržením vztahů, což může být způsobeno právě tím, že jeho úplně 1. vztah (s matkou) ztroskotal.
Odmítání nenarozeného dítěte matkou, může způsobit i komplikace během porodu - dítěti se nechce na svět, kde jej nikdo neočekává a nevítá.
Neláska během prenatálního života často podmiňuje vznik neuróz, psychóz, poruch osobnosti, drogové závislosti, alkoholismu a sklon k násilí.
Všechny tyto negativní jevy jsou v dnešní době velice rozšířené a rodiče by se měli k tomuto problému postavit zodpovědně.