Klasifikace her má mnoho variací, základní je dělí do dvou na sebe navazujících skupin.
A. Hry tvořivé (volné, spontánní) - dítě si při hře určuje samo téma své hry a celý její příběh, svou roli zde hraje materiální svět,
- předmětové - dítě si hraje s nejrůznějšími předměty kolem sebe,
- úlohové (námětové) - nápodoba dospělých osob okolo sebe, zkouší různé sociální role, které vypozorovalo,
- dramatizační (snové) - představuje si nějakou osobu, se kterou například hovoří,
- konstruktivní - pohyb s předměty, které se podobají skutečnosti například vzhledem.
B. Hry s pravidly - navazují vývojově na tvořivé hry, důležitý je zde vztah k ostatním hráčům a jejich jednání,
- pohybové - sem řadíme hry s míčem, nejrůznější honičky,
- intelektuální (didaktické) - do této kategorie patří stolní hry, puzzle.
Filozof a sociolog Roger Caillois (1913 - 1978) vypracoval jedinečnou typologii:
- hry agonální, které jsou založené na soutěži, kde cílem je zvítězit,
- hry aleatorické, založené na náhodě se štěstí, kdy výsledek nemůže přímo ovlivnit, sem řadíme různé karetní hry.
- hry mimikrické, spočívající na principu nápodoby, hra mezi zdáním a skutečnem, patří sem hry s loutkami a panenkami,
převlékání do různých kostýmů a hraní rolí,
- hry vertigonální, založené na fyzickém prožitku při vychýlení z normy a rovnováhy, jsou to různé odvážné skoky, pády, houpání na houpačce.
Tato typologie nalézá uplatnění především v mateřských školkách, kde pomáhá upozornit na změny v chování při hře.
5. rok dozrává do kooperativní hry.
Při kooperativní hře děti vědomě spolupracují, každé dítě má svou určenou roli a cítí za ni odpovědnost.
Hlavním významem kooperativní hry je, že se dítě učí kooperativně jednat, řešit problémy a učí se respektu k druhým. Partner pro hru se stává důležitější než hračka. Nejhorší, co může dítě od ostatních dětí slyšet je, že si s ním nechtějí a nebudou hrát. I tyto slova, ale jsou dítěti ku prospěchu, protože si dítě uvědomí, co udělalo špatně a příště se takovému chování vyvaruje a bude se snažit najít vhodnější způsob, jak s ostatními jednat.
Význam hry 
Hra je nezbytnou součástí života dětí předškolního věku.
U dětí mladších (tří až čtyřletých) má hra respektovanou funkci a je náležitě hodnocena. Ovšem u starších dětí (pěti a šestile-tých) je někdy vnímána jako plýtvání časem a dochází k pochybnostem, zda by se nedal tento čas využít jinak - užitečněji. Dítě si hraje proto, že má ze hry radost a nepotřebuje dosahovat žádného jiného cíle.
Atributy hry
Hra je zdrojem zábavy i poučení, dobře zvolená a usměrňovaná hra dokáže proměnit i ty nejneoblíbenější činnosti a povinnosti v radosti a potěšení.
Hra je prostředkem osvojování sociálních rolí, ve světě her bereme na sebe role, která mají svá pravidla jako divadelní role ve svém scénáři.
Hry na sociální role pomáhají dítěti uvolnit tvůrčí fantazii, mohou dítěti poskytovat pocit vysvobození a svobodu. Dochází často ke stírání hranic mezi skutečností a hrou. Děti zkouší role, se kterými by se nikdy nesetkaly nebo naopak záměrně je cvičí, protože je budou později potřebovat.
- Hra je prostředek prožívání, dítě, které vstupuje do hry k ostatním, se stává aktivním tvůrcem a mnoho činností přímo prožívá, je odkázáno na své schopnosti a schopnosti ostatních.
- Hra je smysluplnou činností, v předškolním období je hra téměř jedinou činností nezbytnou pro harmonický rozvoj dítěte.
- Hra je pro děti přirozená.
- Hra simuluje různé situace, podstatou simulačních her je tvorba určitého modelu, který napodobuje realitu nebo problém a děti se učí reagovat na dané situace.
- Hra je prostředek k poznání a sebepoznání, každá postava ve hře má nastíněná nějaká pravidla chování, děti pak mají velký prostor pro vlastní prožívání určitých rolí.
- Hra je mravní výzvou, přináší sebou příležitosti, ve kterých se dítě projevuje, zda má pomoci kamarádovi a vzdát se tak výhry nebo dokončit svoji hru.
- Hra je svoboda i řád, kdy se dítě samo rozhodne, zda se hry zúčastní nebo ne. Důležitá je dobrovolnost a svoboda.
- Děti se hrou učí, načerpávají energii a vyčerpávají ji,
- ve hře se dítě realizuje,
- dítě se hrou zbavuje napětí.
- Hra člověku dává možnost srovnat se s okolním světem.
- Ke hře patří spontaneita, aktivita, uvolněnost a seberealizace.
Upraveno 13.10.2022
Předchozí články:
Jaké hračky dítě potřebuje?
Co je hračka?
Role rodiče při dětské hře
Následující články:
Rozvoj osobnosti dítěte hrou