Mateřská škola patří mezi školské zařízení, kde se dětem ve věku od 3 do 6 let dostává všestranné péče.
Navazuje na výchovu v rodině. Docházka do mateřské školy není povinná, ale vzdělávání předškolních dětí plní určité cíle - rozumový, citový a tělesný rozvoj, pomáhá dětem osvojovat si základní pravidla chování a mezilidských vztahů. Napomáhá dětem rozvíjet řeč a komunikaci.
Dítě, které navštěvuje mateřskou školku pravidelně, tráví ve školce velkou část dne a tím se učí samo se o sebe postarat.
Kromě této činnosti jsou ve školce i další, které mají pedagogický charakter, jsou to především hry.
Osvojuje si další sociální dovednosti, které bude potřebovat ve škole.
Každé dítě vstupující do mateřské školy by mělo projít určitou přípravou, tato příprava spočívá v umění hrát si s jinými lidmi a respektovat to, co říkají. Dítě by si mělo umět hrát s ostatními dětmi a půjčovat své hračky, ale také zapůjčené hračky umět vracet.
Vstup do mateřské školy přináší problémy nejen pro rodiče, ale i děti a učitelky v mateřských školách.
Hlavním důvodem je silné spojení s rodiči, sourozenci a prarodiči. To může dítěti ztěžovat orientaci v novém prostředí. Dítě proto prožívá náročné období, kdy jsou na něho kladeny různé požadavky. Odloučení souvisí s dosavadními zkušenostmi dítěte, které získalo pobytem (i chvilkovým) s jinými lidmi než rodiči a v odlišném prostředí než je domov. V tomto případě je pro dítě důležitý klid, čas a podpora rodičů, aby se změnami vyrovnalo.
Jedna ze zásad Zdravé mateřské školy zní následovně:
„Vytvářet prostor, čas a prostředky pro spontánní hru, vycházející z přirozených potřeb a zájmu dítěte. Hra je jeho hlavní činností, neboť má význam pro jeho seberozvíjející učení“.
Volbu činností v mateřské škole nejvíce ovlivňuje počet dětí ve třídě, složení skupiny a prostor. V mateřské škole si děti hrají v malých i ve větších skupinkách, dohromady kluci i holky nebo odděleně.
Vliv rodiny
Rodina je pro dítě důvěrně známé prostředí s rodičem či rodiči, se sourozenci nebo jinými příbuznými (důležitá jsou i domácí zvířata).
Mateřská škola je opak a to neznámá poměrně velká skupina dětí s malým počtem dospělých osob. Dítě musí vědět,
- kde co najde,
- do které třídy patří,
- co má dělat, když něco potřebuje,
- proto je pro něj důležitá prostorová orientace.
Rozdíl mezi rodinou a mateřskou školou se týká různých pravidel. Vlastnictví hraček: doma a venku na hřišti nebo pískovišti jsou majitelé jednotlivé děti, ale v mateřské škole nepatří hračky jednotlivým dětem, ale podle určitých pravidel si je děti půjčují a učí se tak rozlišovat doma a ve školce.
Důleţité jsou vztahy mezi sourozenci, mladší od starších získávají zkušenosti a partnera ke své hře, sourozenci jsou spojenci, ale zároveň i soupeři. Pokud mají sourozenci podobné temperamentové rysy, vycházejí spolu lépe, ale pokud je mezi nimi větší věkový rozdíl, stává se starší dítě mocnějším.
Úkoly a cíle mateřské školy
Mateřská škola je orientována na individualitu jedince, na rozvíjení osobnosti každého dítěte, které přichází do mateřské školy a na vztahy mezi dětmi navzájem.
Mateřská škola plní řadu cílů, které se zaměřují na rozvoj určitých oblastí, kterými jsou:
- motorika (pohybové a sportovní dovednosti)
- myšlení a řeč (souvislosti, slovní zásoba, správné vyjadřování, prevence poruchy výslovnosti)
- osobnost dítěte a jeho dovednosti pro soužití s druhými (podpora vytváření pozitivních vzájemných vztahů),
- tvořivost, seberealizace a vrozené dispozice (výtvarné, hudební, dramatické, pohybové cítění),
- dovedností, které jsou využitelné v běžném životě.
K plnění daných cílů využívá různých typů her.
Režim dne
Každý den v mateřské škole má svůj řád, děti v určitý čas mají „volnou zábavu“ a v určitý čas mají „řízenou činnost neboli zaměstnání“.
Řád by měl respektovat individuální potřeby každého dítěte.
V mateřské škole by měla být mezi řízenou a volnou činností rovnováha. Mateřská škola by měla být instituce, která si uvědomuje důležitost a nepostradatelnost spontánní hry, ale i řízené činnosti.
Po ukončení hry je vhodné bezprostředně ji s dětmi rozebrat a zhodnotit, toto hodnocení by nemělo být příliš rozsáhlé, pozornost by se měla zaměřit pouze na závažnější nedostatky nebo problémy. Chceme, aby dítě vyjádřilo svůj názor a představu o hře. Rozbor může dětem pomoci v pochopení toho, proč jejich spoluhráč zvítězil a co mají příště udělat, aby zvítězili. Učitel by měl ocenit fair-play chování.
Pohyb v MŠ
Pro dítě předškolního věku je pohyb důležitý, neobejde se bez něj ani půl hodiny.
Pokud mu bude pohyb zakazován, projeví se to na jeho chování a může dojít k nevratným změnám v případě dlouhodobější deprivace. Dítě potřebuje asi 5 hodin pohybu denně, jeho zaměřená pozornost se uvádí mezi 10-15 minutami, proto by odtud měl vycházet denní režim a práce s dětmi. Pohybové aktivity jsou taktéž omezeny prostorem, materiálním vybavením, nářadím a učitelkou.
Co by dítě mělo mít k dispozici každý den:
- prostor a pomŧcky ke spontánnímu pohybu,
- řízené pohybové činnosti a částečně řízené pohybové činnosti, které učí zvládat nové dovednosti,
- individuálně přiměřené pohybové dovednosti (různá úroveň úkolů a dovedností),
- bezpečné prostředí,
- smysluplná pravidla a jejich dodržování,
- možnost experimentovat,
- komunikace s ostatními a spolupráce.
Volná činnost
Volná činnost neboli hra dětem umožňuje používat vlastní tempo a způsoby jakými si hrají.
Zároveň pomocí spontánního učení se dozvídají o tom, jak funguje svět okolo nich.
Díky spontánním aktivitám v mateřské škole, kam patří hry a pohyb, se můžeme dovědět více o dovednostech a schopnostech dětí. Při spontánních aktivitách ze sebe děti uvolňují napětí a stres z něčeho nového (z prostředí). Mají možnost se lépe poznat mezi sebou a zjistit, s kým si budou rozumět.
Přesto v mateřské škole volná činnost neznamená neusměrněnou volnost. Učitelka stanoví určitá pravidla, ale aktivita vychází od dětí.