S nenarozenými dětmi lze komunikovat různými způsoby a může se do ní zapojit partner, starší sourozenci a ostatní členové rodiny.
Matčiny emoce se přenášejí na dítě, které na ně reaguje, proto se na začátku těhotenství komunikace zakládá hlavně na citech. Např. láskyplné pomyšlení na nenarozené dítě.
Vnímání děťátka - stačí když si žena klidně sedne a soustředí se na malého člověka, který je její součástí.
Těšení se na miminko - nastávající matka s partnerem by měli mluvit o dítěti, o svých přáních a plánech do budoucna. Mohou například plánovat dětský pokojík nebo vymýšlet jméno.
Vysílání podnětů k děťátku - rodiče k dítěti vysílají myšlenky – např. ho ujišťují, že ho očekávají a budou se o něj dobře starat. Samozřejmě by to měly být podněty jen pozitivní a plné lásky.
Vizualizace - představování si, jak asi nenarozené dítě vypadá a jak bude vypadat, až se narodí.
Doteky, hlazení, masáže – spojení láskyplného myšlení na dítě s jemnými doteky bříška.
Dítě na doteky může odpovídat kopáním, anebo tlačením se na ruku, která je položená na břiše.
S doteky souvisí hlazení a masáže - zmírňují stres a uvolňují napjaté svaly.
Masáže pomáhají matkám i otcům navázat bližší kontakt s dítětem.
Rodič se seznamuje s reakcemi dítěte a pravidelnými masážemi rozvíjí pozitivní vztah mezi ním a dítětem, ale i mezi sebou navzájem. Masáže se využívají nejen během těhotenství, ale i při porodu, poskytují úlevu od bolesti a relaxaci. Hmat je jeden ze smyslů, který se během prenatálního života vytváří jako první a nenarozené dítě díky dotekům pociťuje přítomnost a lásku rodičů. Je vhodné s masážemi dětí pokračovat i po narození. Masáže u dětí podporují jak fyzický, tak psychický vývoj a také láskyplný vztah, proto by měla být masáž součástí života dítěte před narozením i po něm.
Mluvení (vyprávění pohádek) – převedení myšlenek na slova je další z možností.
Pokud matka na nenarozené dítě mluví nahlas, komunikuje přesněji a konkrétněji. Samozřejmě se může přidat i partner, komunikací všech tří členů se vytváří rodinné pouto. Více než obsah je důležitější tón hlasu. Novorozenci pozitivně reagují na známou mateřskou řeč a dokáží ji odlišit od řeči cizí.
Zpěv – Dítě se začíná učit mluvit již v děloze.
Mluvená řeč nemá zdaleka takový frekvenční rozsah, jako řeč zpívaná, právě proto je zpěv tak důležitý. Stejně jako u mluvené řeči i zpívání platí, že matky, které svým dětem zpívají písně, rozvíjejí nejen jejich řeč, ale i hudební cit. Děti si pamatují písně, které jim matka v děloze zpívala a po porodu na ně reagují pozitivně, zklidní se a naslouchají známým melodiím. Dle průzkumů u nás většina matek přestala zpívat, což je obrovská škoda pro ně samotné i pro jejich děti.
Hudba - při komunikaci s dítětem v děloze je možné vytvořit příjemné prostředí pomocí hudby.
Záleží na rodičích, jaký druh hudby zvolí, neměla by být příliš hlasitá a nelibozvučná, ale důležité je hlavně to, aby se žena při poslechu hudby cítila příjemně a uvolněně.
Dítěti se líbí to, co se líbí matce.
Písničky, které matka v těhotenství poslouchá a má ráda si dítě po narození pamatuje a reaguje na ně zklidněním a přestane plakat. Což je jiná rekce než na písničky, které matky neposlouchaly a děti je tudíž neznají.
Tanec - nebo jen pohybování se do rytmu. Díky pohybům, které vycházejí z pánve, dochází k uvolňování jak fyzickému, tak psychickému a na děťátko houpavé pohyby působí jako kolébka.
Stres – pocity, jako úzkost, strach a deprese, začínají v hypotalamu, odtud se šíří do endokrinního a nervového systému.
Matce se zvýší se srdeční frekvence a krevní tlak, rozšíří se zorničky, potí se jí ruce a tělo začne produkovat stresové hormony, a to vše se děje i v těle dítěte. Pokud se tohle děje dlouho a často, může to nepříznivě ovlivnit jak duševní, tak fyzický a hlavně nervový vývoj dítěte a vytváří se tím také předpoklad pro pozdější pocity úzkosti.
Strava - těhotné ženy by měly myslet na to, jak se stravují, a zda je jejich strava vyvážená.
Měla by obsahovat dostatek minerálů, vitamínů a stopových prvků, těch těhotné ženy potřebují více. Ale rozhodně by neměly jíst za dva. Důležité je, aby ženy v těhotenství dodržovaly pitný režim.
Spánek - těhotná žena potřebuje minimálně 6 hodin pravidelného nočního spánku. Neuškodí ani odpočinek, či spánek po obědě, nebo kdykoliv během dne. Nevhodné jsou noční služby.
Pohyb - je v těhotenství nevyhnutelný a neměl by se zanedbávat.
V těhotenství jsou některé sporty vhodné více a jiné méně. Doporučuje se například plavání, těhotenské cvičení, speciální těhotenská gymnastika a turistika či procházky přírodou. Naopak nevhodná je jakákoliv nadměrná tělesná námaha, hlavně ta, kterou doprovázejí otřesy těla. Patří sem například volejbal, atletika či jízda na koni.
Kouření - vdechování cigaretového kouře způsobuje snížení prokrvení placenty a dítěti se nedostává potřebné množství kyslíku a živin, které potřebuje pro svůj normální vývoj. Děti kuřaček se proto často rodí s nižší porodní váhou. Kouření má negativní vliv i na psychiku nenarozeného dítěte, protože nedostatek kyslíku a pocity tísně, které se opakují, dostávají dítě do stavu chronického strachu a nejistoty.
Alkohol - působí na dítě jako jed, způsobuje vývojové vady a může mít velice fatální následky.
To stejné platí i o užívání drog. U dětí, které se narodí drogově závislým matkám, se objevují abstinenční příznaky.
Upraveno 15.10. 2022
Pokračování:
Komunikace miminka od narození do 8 měsíců
Komunikace miminka od 8-12 měsíců
Komunikace miminka do 12-18 měsíců
17 klíčů k otevření komunikačních dovedností dítěte
Význam hry pro rozvoj dítěte