Panenka s kapsami mi silně evokuje filmový epos našeho dětství, kde hlavní hrdina černé barvy statečně bojoval o právo být oblečen do lacláčů. Jak on na konci všech dramatických oblouků hrdě řekne "s kapsami", Když jsem to slyšel na dětském přestavení v potemělém kině poprvé, cítil jsem s ním tu hrdost a radost.
Bohužel to bylo naposledy, kdy promluvil. Při dalších setkáních vydával spíš takové výkřiky "jéje, haha" a nezapomenutelné "hťák, hťák", kdy zápasil o život s mužem býčí povahy, který disponoval chemickými zbraněmi.
Kdo byl a je ten černý matador? Napište do komentářů, čím oslovil vás?
Dnes jsem šil vlastně první panenku Emu s kapsami. Provedl jsem drobné úpravy ve vyšívacím programu.
Nejdříve vystřihnout dílky, kde už mám předšité otvory na kapsy a opatrně je přidržet vyšívačce.
Vyšívačka dílky přichytí a dále už vyšívá zcela samostatně. Pěkně vyentlluje proužky, vyšije panenkám kukadla. Je to skvělá pomocnice, stačí do ní vložit program a je k nezastavení.
Než se panenky vyšijí, je čas na přípravu dalších dílků. Vycpat ruce, nohy a nastříhat zadní stranu.
Po ušití jsem prostřihout kapsy. Zapošití vyžaduje pravítkovou metodu, nožky musí lícovat na milimetr přesně :-)
Uplést copánky, drobný kadeřnický zákrok a ...
A panenka Ema je tady.