Nošení dětí v šátku či nosítku je velmi oblíbené ve světě i u nás.
V USA jsou upřednostňovány zejména klokanky a v Číně Mei Tai.
V ČR se nejvíce ujal klasický šátek.
Zároveň se objevují rozmanité pomůcky tohoto druhu, které umožňují vázání v nejrůznějších variantách a nošení dítěte ve vertikální i horizontální poloze. Současně existuje mnoho kurzů školících správné vázání a ergonomii nošení.
Šátek je 50-70 cm široký a až 5,5 m dlouhý pruh látky.
Rozlišujeme 2 druhy: elastický a pevný. 
Elastický šátek je díky pružnosti látky do délky ideální pro začátečníky.
Díky této vlastnosti odpadnou obavy, zda při úvazu bude mít dítě dostatek místa, jelikož se šátek částečně dokáže přizpůsobit.
Jedinou nevýhodou je jeho maximální nosnost, která bývá 10 kg. 
Pevný šátek je velmi univerzální co se týče nároků na hmotnost dítěte.
Látky jsou velmi odolné a udrží kojence i starší dítě jako je batole.
Materiál je změkčen malým množstvím směsi, která způsobuje lehkou elasticitu v příčném tahu a umožňuje tak snazší přitažení vázání a uzlů.
Horizontální poloha v šátku je vhodná pro kojence, zejména pak pro ty nejmenší.
Nejčastějším úvazem je tzv. „kolébka‟.
Zaměňujete strany tak, aby se dítě střídavě dívalo na levou a pravou stranu. Pravidelným střídáním stran zabráníte tomu, aby dítě v budoucnu nepreferovalo pouze jednu stranu.
Největší chybou u „kolébky‟ je prohnutí kojence do strany tak, že vznikne na volné straně hrudníku výrazný vypouklý oblouk.
Bývá to nepřiměřeným přitažením hlavy a nohou dítěte k ramenu matky; vlivem toho pak vzniká asymetrické držení trupu. 
Vertikální poloha je vhodná pouze pro kojence, kteří se udrží v samostatném sedu.
Do té doby jsou svaly okolo páteře ochablé a neudrží správné postavení, neboť na ni tlačí velká hlava, která zaujímá zhruba čtvrtinu váhy celého těla.
Používání vertikální polohy např. pro odříhnutí po kojení, je v pořádku. Intenzita takového stylu nošení je maximálně 15 minut a to 8× za den.
Dítě si tuto polohu velmi oblíbí, protože získává výborný rozhled a v budoucnu ji pak vyžaduje.
Převládá mýtus, že děti jsou ohroženy vadným držením těla, poraněnými měkkými tkáněmi, nervovými vlákny či cévami, což ve výsledku vede k bolestem hlavy až migrénám, nevolnostem, nesoustředěnosti, zhoršení paměti nebo zablokování krční páteře.
Nicméně, rozsáhlé německé studie zhoubné následky nepotvrdily.
Výskyt patologického držení těla je srovnatelné s běžnou populací bez použití šátků.
Kyčelní klouby se utváří během nitroděložního vývoje, a v této době už získají svůj charakteristický tvar.
Jejich osifikace však probíhá až následně během postnatálního období a klouby jsou tedy lehce zranitelné a deformovatelné.
Děti jsou nejlépe ze všech poloh adaptované na pozici na boku nosiče.
Účinky šátkování vyzdvihuje např. Česká pediatrická společnost, která zdůrazňuje úzkou psychickou vazbu mezi dítětem a matkou, dále sníženou plačtivost nebo také prevenci kojeneckých kolik.
Úspěch získáte dodržováním správného postupu při nošení.