Spolupráce dětí a učitelky má být založena na vzájemné důvěře.
Dítě má stanovena určitá pravidla a ví, co smí a co nesmí. Děti mají i svá práva. „Děti si musí hrát. Prostřednictvím hry získávají zkušenosti, ověřují si poznané, uplatňují svou představivost“. Učitelka by měla tuto představivost upevňovat, poskytnout dítěti příležitost a prostředek pro hru. Během hry dětí mají pocit, že někam patří a děti se učí rozvíjet empatii. Učitelka proto musí vycítit, kdy může dětem do hry vstoupit a kdy ne.
Učitelka zastává ve školce mnoho funkcí a rolí, hraje si s dětmi, jako by k nim patřila, inspiruje je, napomáhá jim při řešení konfliktů a problémů při hře, napomáhá vytváření vzájemných pozitivních vztahů. U dětí by měla podporovat jejich touhu po zkoumání.
Na otázky, zda usměrňovat hru dítěte nebo ji ponechat volný průběh existuje Šalamounská odpověď „Rodiče a vychovatelé, kteří si vůbec nevšímají toho, jak si dítě hraje, se dopouštějí stejné chyby jako ti, kteří stále zasahují do jeho hry a vnucují mu své nápady.“
Nošení hraček do mateřské školy
Některé děti si nosí hračky z domu do školky, jsou to zejména plyšové zvířátka nebo hračky, ke kterým mají děti citový vztah nebo jenom chtějí získat sociální uznání ostatních dětí. Někdy vznikají kvůli přineseným hračkám problémy, děti si je chtějí půjčovat, ale dítěti, vlastnící tyto hračky, se to nelíbí.
Partner pro hru
Žádné dítě by nemělo být nuceno hrát si, s kým nechce, mělo by být respektováno jeho rozhodnutí, s kým si chce hrát. Dítě by si samo mělo najít vyhovujícího partnera pro hru. „Nátlak na dítě, aby si hrálo s druhými, mu bere jednu z nejdůležitějších zkušeností - samostatné navazování kontaktu“.
S čím si budou hrát
Učitelky neurčují, s čím si dítě má hrát a s čím ne, samozřejmě pokud si dítě hraje nevhodně nebo mezi dětmi vznikají konflikty, učitelka má právo zasáhnout do této hry a určit, s čím si mají děti hrát.
Ukončení hry
Dětem by mělo být umoţněno ukončit hru podle jejich představ, pokud máme něco rozdělaného, snažíme se dětem dát možnost, kdy si to mohou dokončit, např. v době poledního klidu.
Pozitivní a negativní vztahy v mateřské škole
Rozvíjením pozitivních vztahů mezi dětmi se rozumí podpora zájmu o své potřeby, svých kamarádů a blízkých osob. Pozitivní vztahy se rozvíjí, když děti pomáhají druhým a spolupracují s nimi. Tato spolupráce se projevuje při běžných činnostech, které děti během dne provádějí. Při hrách, společném stolování.
Negativní vztahy
Sociální prostředí, kde se dítě nachází, se dělí na několik oblasti, které jsou pro dítě jinak důležité. Mezi jednotlivými oblastmi vznikají překážky, které by měly být co nejmenší, pokud jsou velké, vzniká konflikt, protože děti jsou nuceny změnit své chování. Do konfliktu dítě vstupuje nedobrovolně a bez vlastního rozhodnutí.
Dítě je konfliktem frustrováno, protože staví dítě do pozice rozhodování, které je pro něj těžké a vyvolá v něm pochybnosti o správnosti jeho chování.
Konflikty jsou všude kolem nás ať už v rodině, škole nebo v mateřské škole vznikají o různé hračky. Život bez konfliktů není prakticky možný. Důležitou roli hraje pouze množství konfliktů a snaha je nějakým způsobem řešit.
Konflikty rozdělujeme do dvou skupin
Intrapersonální konflikt
Odehrává se uvnitř dítěte, v tomto případě se dítě musí rozhodnout pro jednu z nabízených možností.
Interpersonální konflikt
Střet dvou nebo více dětí. Dítě se dostává do konfliktu s prostředím, pokud se při uspokojování své potřeby potká s překážkou, kterou realizuje jiné dítě stejnými prostředky a s podobným nebo stejným cílem. Konflikty v mateřské škole často vznikají u dětí s protikladnými vlastnostmi, jako jsou lenivý a aktivní nebo rychlý a pomalý a mezi dětmi s různými úrovněmi vývoje.
V prostředí mateřské školy se vyskytují konflikty krátkodobé, které trvají většinou několik minut nebo desítek minut.
Konflikt se projevuje zvýšeným hlasem, výraznou mimikou, gesty, zrychleným dechem a tepem. Dítě, které je v konfliktní situaci není schopné se soustředit. Řešení konfliktu by učitelka měla nechat na dítěti, neměla by řešit konflikty za děti, ale měla by problém hlavně verbalizovat. Poté by měla provést diskuzi, která pomůže dětem zhodnotit vlastní chování. Měla by pomoci navrhnout možné řešení a pokračovat do té doby, dokud nebudou účastnici konfliktu spokojeny.
Pozitivní vztahy
Vztahy mezi dětmi v předškolním věku jsou zpočátku nahodilé a dítě se s ostatními vrstevníky hraje na základě momentálních pohnutek, podle emocionálního stavu, potřeb a přitažlivosti druhých dětí.
Dítě během své docházky do mateřské školy prohlubuje své kamarádské vztahy.
Získává určité postavení mezi dětmi při hře a ovlivňuje tím pozitivní a negativní vztahy k ostatním dětem. Postupem času se kamarádské vztahy prohlubují, až vzniká nerozlučné přátelství, které je charakteristické trvalejším vztahem mezi dvěma dětmi.
Nejčastěji se vytváří malé sociální skupiny v mateřské škole a jsou spojeny s dětskými hrovými skupinami. Na začátku jsou méně stabilní, jsou tvořeny na základě momentálních zájmů a potřeb dětí. Postupně dochází k vytváření stabilních hrových skupin, nejčastější jsou 3 až 5 členné, homogenní nebo heterogenní.
Role učitelky v mateřské škole
Učitelka mateřeské školy je kvalifikovaný odborník v oblasti předškolního vzdělávání, je osobnostně vyzrálý, kompetentní převzít odpovědnost za dítě a jeho rozvoj a to s ohledem na jeho individuální potřeby.
Učitelka v mateřské škole se zaměřuje na individuální potřeby každého dítěte, jejím úkolem je jednat pedagogicky.
Podporuje zdraví dětí, věnuje maximální pozornost a snaží se o využití všech možných výchovných nástrojů, které děti od hry potřebují. Jednání dětí při hře ve větší skupince dětí je mnohdy těžko předvídatelné, učitelky nemusí odhadnout, jak se dítě zachová a zda si s ním poradí.
Učitelky v mateřských školách jsou pro děti dobrým vzorem pro rozvíjení řeči a spisovné mluvy, jsou informovány o logopedické prevenci a o odchylkách ve výslovnostech.
Dokáže určit, co děti předškolního věku potřebují, zná každé dítě, které do školy dochází pravidelně a ví, jak na něho působit. Musí se proto orientovat v různých hrách a činnostech, aby uměla správně pomocí hry rozvíjet potřebné dovednosti každého dítěte, dokáže vybírat hračky a jiné materiály k všestranné motivaci ke hře.
Podpoří-li děti, aby svou hru dokončily nebo dohrály, pak už tím dělají mnoho pro přípravu dětí na školu. Hra prochází procesem intelektualizace, kdy získává pravidla a řád. Charakter hry se neustále mění, hra pomáhá dětem v sebevýchově.
Učitelka poskytuje dětem prostor a pomůcky a vytváří tak podmínky k různým činnostem.
Na základě pozorování dětí, může tyto podmínky měnit záměrně a plánovitě. Pomůckami mění náročnost dovedností a poskytnutím většího prostoru umožňuje intenzitu pohybu.
Hra děti osloví, kladně citově naladí a rozvíjí jejich psychické funkce (tvořivost, fantazii, řeč a myšlení). Proto by i všechny činnosti v mateřské škole měli být vykonávány hrou.
Učitelka v mateřské škole je pro dítě vzorem a modelem chování, dítě přijímá názory učitelky a dospělých lidí nekriticky. Začlenění každého dítěte do vztahů ve třídě je jedním z nejdůleţitějších úkolů, které učitelka ve školce má. Patří k nim i udržování a vytváření pozitivních vztahů mezi dětmi a jejich další rozvíjení.
Upraveno 14.10.2022