O míře stresu vypovídá hladina kortizolu (stresového hormonu) - čím vyšší hladina, tím větší stres.
Stres matky v těhotenství ovlivňuje chování dítěte po narození.
Důsledkem intenzivního prenatálního stresu bývají celoživotní deprese, sklony k násilí a agresivitě.
Finská studie provnávala vývoj dětí, jimž během jejich prenatálního období zemřel otec s dětmi, kterým otec zemřel v 1. roce života.
Děti, které přišly o otce před narozením, byly ve srovnání s druhou skupinou, vystaveny zvýšenému riziku zločinnosti, alkoholismu a duševních chorob.
Je zřejmé, že dlouhodobý stres matky během těhotenství má na dítě větší vliv, než stres matky po narození.
Podobné výsledky byly prokázány i u dětí z nechtěného těhotenství.
Švédská studie sledovala děti, jejichž matkám byla zamítnuta žádost o interrupci.
Děti z nechtěného těhotenství měli celoživotně snížený stupeň sociability, na rozdíl od dětí z těhotenství chtěného.
Stres matky má vliv na porodní hmotnost dítěte.
Děti se narodí mnohdy předčasně, anebo s nižší porodní váhou ženám, které v těhotenství prožily stres. Bylo také zjištěno, že efekt těžkých stresujících životních událostí je kumulativní, tzn. čím více stresujících zážitků, tím nižší porodní váha dítěte.
Studie opakovaně prokázaly, že u dětí, které se narodí matkám s odmítavým postojem k těhotenství, je vyšší procento porodních komplikací, více tělesných malformací a častěji se rodí mrtvé. Také dochází 2× častěji k spontánním potratům.