Článek Marie Montessori seznamuje s historickou datací, zde se dozvíte o její postupu a závěrech.
Marie Montessori měla jedinečnou kombinaci schopností, které rozvíjela v oboru, jakým je pedagogika.
POZOROVÁNÍ, POZOROVÁNÍ A POZOROVÁNÍ bylo jejím hlavním zdrojem dat.
Vše nejdřív vypozorovala a potom uplatnila vědecké metody.
Mnohé z jejích poznatků nám nyní přijdou zcela samozřejmé - židle a stoly v potřebné velikosti, mohou se volně pohybovat nebo některé úkoly plní na zemi.
Když pozorovala, jak jsou zaujaty novými pomůckami, všimla si, že původně zlobivé děti dělají velké pokroky v učení. Pracovaly s chutí a byly zcela soustředěné na svůj úkol.
Jedna 4 letá holčička byla tak ponořená do své práce, že ikdyž nechala ostatní děti, aby kolem ní tancovaly a dělaly velký hluk, ona svůj úkol ani na chvíli nepřerušila. Pak ji Maria zvedla ze židle, ale dívenka pracovala dál...
Vypozorovala, že děti mají vyvinutý smysl pro pořádek. Děti baví dávat věci zpět na místo. Baví je starat o prostor a komunitu.
Vštěpovala jim jednoduché hygienické návyky.
Největší odměnou je jim zaujetí pro něco.
Děti se samy naučily číst.
Vytvořila destičky na kterých byly písmena ze smirkového papíru. Děti po nich přejížděly prstem, poznávaly jeho tvar a učily se, jaký mají zvuk. Žádné jiné instrukce nedostaly. Po čase si to spojily a následovala exploze psaní.
Dům dětí měl velký úspěch a byl hojně navštěvován.