12. měsíc je mezník, kdy dítě začíná dělat 1. kroky a vyslovuje 1. slova.
Stává se samostatnější (dokáže si dojít, kam chce, a říci si o to, co chce nebo jak se cítí). Zdokonaluje koordinaci a pohyblivost rukou a prstů, která umožňuje vytvářet stále více různých gest, zdokonaluje se také oromotorika.
11. – 24. měsíc používá gesta samo od sebe k označení věcí (symbolická gesta - mávání pažemi signalizující ptáka apod.).
Děvčátka gestikulují častěji než chlapci. Uživání gest předjímá vývoj slovní zásoby.
Dítě, které používá více gest, si rychleji rozvíjí slovní zásobu.
Objevují se postojová gesta pro vyjádření nesouhlasu (zavrtění hlavou „ne“),
12. měsíc začíná vývoje řeči, ale když je slovní vyjadřování příliš složité, uchyluje se ke gestikulaci.
V každém věku platí, že implicitně uložená znalost bude spíš vyjádřena gestem než slovem.
14. měsíc
Rozšiřováním dětského slovníku se některá gesta stávají nadbytečná a tak začíná slovo a gesto spojovat, vytváří jakoby dvouslovné věty - ukáže na knihu – gesto + řekne „dej“).
16. –18. měsíc přikyvuje „ano.“
Nejdříve používá jen gesto nebo jen slovo. Později spojuje slovo a gesto označující totéž nebo použije 2 různá gesta za sebou.
18.– 28. měsíc často doprovází jednoslovné nebo dvouslovné vyjadřování ukazováním, aby vytvořilo ještě složitější „větu.“
18. měsíc doprovází gestika polovinu řečové produkce.
Řeč je znakem, který potvrzuje normální vývoj dítěte a její opoždění má značné důsledky. Neschopnost dítěte mluvit však ještě nemusí znamenat, že verbálnímu sdělení nerozumí.
1. slova
- říká zjednodušeně, střídá v nich samohlásky a souhlásky a začíná slovy jednoslabičnými, pak následují slova dvouslabičná (pe je pes, ají je lehnout si, koka je kočka), víceslabičná a slova se sdruženými souhláskami.
- jsou často protoslova, která se vyskytují jako imitace zvuků, např. bú pro krávu, zkratky skutečných slov (da – dej, de - děda) nebo jako novotvary (boda - kočárek)
Nejčastěji pojmenovává lidi, předměty, části těla, rutiny a děje, používá nejvíce citoslovce a podstatná jména.
1 slovo
- používá pro více věcí, osob nebo aktivit, které ale mají podobnou funkci nebo mají něco společného („ham“ může být je lžíce, jíst, talířek, rohlík, sušenka…).
- často vyjadřuje komplexnější myšlenku, takže může skrývat celou větu – tzv. holofrázi. „Máma“ může znamenat „Mami, kde jsi?“ nebo „Nechci jít ven s tátou, ale s tebou, mami.“
Pečující osoba může tyto nuance rozeznat díky intonaci, melodii a dalším neverbálním vyjádřením.
1. rok je rozsah slovní zásoby 1– 16 slov.
18. měsíc tvoří slovní zásobu přibližně 30 - 70 slov a asi 15 různých gest.
Do teď pojmenovávalo jedním slovem spoustu věcí (hypergeneralizování),
nyní začíná hyperdiferencovat - 1 pojem používá přesně pro jednu určitou věc a rozčiluje se, že nákladní auto není auto, ale náklaďák
Ze skupiny předmětů, které až na 1 zná, cíleně vybere (umí si spojit) s nově slyšeným slovem předmět neznámý.
Slovní zásoba se tak rozvíjí rychlostí 1–2 nových slov denně.
1. dvouslovné kombinace vyjadřují žádosti, popisují osoby či předměty a jejich umístění, vyjadřují vlastnictví věcí (tam ham, tu není).
Často vynechává slovesa, neskloňuje, nečasuje, u sloves nejdříve používá infinitiv, 2. nebo 3. osobu místo 1., tzv. telegrafická řeč.
1. období otázek, kdy se ptá „Co je to?“ a „Kde je…?“
Dalším důležitým mezníkem je uvědomění si sebe sama,
- mluví o sobě v 1. osobě („já“),
- verbálně si přivlastňuje předměty („moje“),
- touží po samostatnosti („já sám“),
- umí vyjádřit vlastní přání („já chci“),
- mnohem častěji dává najevo svůj názor a vymezuje se vůči ostatním slůvkem „ne“ – tzv. batolecí negativismus,
- nedokáže kontrolovat svoje emoce a nepříjemné pocity. Dostává se tak se do silných návalů vzteku.
Snaží se zvládat svoji frustraci (často ve formě zlozvyků – bouchání hlavou, cucání palce…).
Zlepšuje se pochopení řeči, rozumí složitějším pokynům, odpovídá na jednoduchou otázku, se zájmem sleduje ukazování, pojmenovávání obrázků a čtení jednoduchých pohádek, mluví v krátkých větách, klade otázky.
30. měsíc dokáže slovně lhát.
Osvojuje si dovednost střídání při konverzaci a už ve 2 letech si např. umí vžít do pocitů komunikačního partnera a přizpůsobit jeho rozpoložení styl konverzace a chování - utěšuje nešťastné apod.
Souhr vývoje komunikace a gest
Vývoj gest u nejmladších dětí ovlivňují jejich schopnosti, dovednosti a stupeň socializace.
Rodiče intuitivně chápou reflexivní a nezáměrné chování kojenců jako záměrné a tak ho postupně začnou vnímat i děti.
8. měsíc se objevují nejranější záměrná gesta a jsou nejdůležitějším komunikačním nástrojem.
Postupně si utváří pro jejich komunikační partnery srozumitelnou řeč, kterou doprovází gesty, což jeho výpovědi podporuje nebo doplňuje.
Umí k vyjádření svých pocitů, přání a potřeb spojit 2–3 gesta dohromady nebo jimi podpoří dvouslovné věty a to až do doby, kdy disponuje takovou slovní zásobou, aby od některých gest mohlo začít „upouštět“.
Upraveno 15.10.2022
Předchozí články:
Jak komunikovat s miminkem v bříšku?
Komunikace miminka od narození do 8 měsíců
Komunikace miminka od 8-12 měsíců
17 klíčů k otevření komunikačních dovedností dítěte
Význam hry pro rozvoj dítěte